Ochromený e-shop

Konkurence mezi e-shopy je obrovská, a pokud jeden z nich zrovna není přístupný, nakupující půjdou jinam. Přesně tak zřejmě kalkuloval někdo, kdo se rozhodl poškodit podnikání Markétě, která ze svého e-shopu s kosmetikou zásobuje zákazníky v Česku i na Slovensku.

„Najednou jsme se nemohli připojit do webového rozhraní pro vyřizování objednávek. Čekala jsem, kdy se to zase rozběhne, ale po 20 minutách jsem začala být nervózní. A navíc začaly telefonovat zákaznice, že se na e-shop nemohou z internetu dostat. A to všechno zrovna v předvánočním období,“ popisuje Markéta. Na základě této zkušenosti také zjistila, co v řeči bezpečnostních odborníků znamená zkratka DDoS.

„Jde o takzvaný Distributed Denial of Service – mechanismus, kdy se na jeden internetový server naráz začnou připojovat tisíce a tisíce různých počítačů. Pokud je dimenzován na maximálně stovky současně probíhajících spojení, nemůže takový nápor ustát a stane se nedostupným,“ vysvětluje Ivan Svoboda, manažer pro ICT bezpečnost společnosti ANECT.

Kde se ty tisíce počítačů vezmou? „Kybernetičtí zločinci se výrazně specializují a tvoří celé dodavatelské řetězce. Jedna skupina se třeba zaměřuje jen na infiltraci maximálního počtu počítačů na internetu a jejich ovládnutí. A pak přístup k nim prodá jiné skupině, která je umí využít na popisovaný útok proti jednomu serveru. Někdo, kdo chtěl Markétě znepříjemnit život, si takovou síť počítačů mohl pronajmout na celý den za pár desítek dolarů,“ doplňuje Milan Habrcetl, expert na kybernetickou bezpečnost společnosti Cisco.

Útoky DDoS patří mezi ty nejméně sofistikované typy kybernetického napadení. „Nedochází při nich k průniku hackerů do firemní sítě nebo k odcizení dat. Dokážou ale omezit dostupnost důležitých systémů, včetně webových stránek úřadů, zdravotnických zařízení nebo logistických systémů výrobních podniků. Nedostupnost znamená nejen ztrátu času, ale i peněz,“ připomíná Ivan Svoboda. Při déletrvajícím útoku se ztráty mohou vyšplhat na stovky tisíc až miliony korun.